S českým divadelním humorem se často míjím, o to víc si vážím výjimek – třeba feministicky laděné improvizační skupiny God Save the Drama Queen tvořené Pavlou Vítek Sedláčkovou, Tanitou Yankovou a Alžbětou Novákovou. Soubor v režijně-dramaturgické spolupráci s Lukášem Valíškem minulý týden v prostoru ARCHA+ odpremiéroval inscenaci Král*ovna, v níž se zaměřuje na problém nedostatku žen ve vysokých politických funkcích.

Vychází ze slavného sporu mezi Alžbětou I. a Marií Stuartovnou, který přenáší do současného společenského kontextu. Dvě rivalky kandidují na post české královny a vstupují do volebního klání, o jehož výsledku rozhodne diváctvo představení i sledující velkolepé televizní show s názvem Česko hledá král*ovnu. Kandidátky o naši přízeň usilují v několika kategoriích, naprosto klíčová je samozřejmě promenáda v plavkách, zato o jejich reálných politických prioritách se toho ve zkratkovitém debatním rozstřelu moc nedozvíme. Daleko podstatnější je totiž jejich věk, vzhled, rodinný stav nebo počet dětí.

S nadsázkou a humorem tak inscenace (bohužel věrně) zprostředkovává degenerovanou veřejnou debatu o ženách v politice, často redukovanou na zpochybňování schopnosti zastávat pozici moci a na řešení otázek, které u mužů zůstávají bez povšimnutí. Objektifikace žen je vtipně ztvárněná ve scéně, kde chování kandidátek až biologickou optikou komentuje mužský hlas stylizovaný do voice-overu přírodovědného dokumentu. Rámec reality show či práce s typickými tropy předvolebních kampaní zase dobře zachycuje vyprázdněnost současné politické kultury, která připomíná spíše spektákl založený na schopnosti se prodat a rychle zaujmout.

Tvůrčí tým tentokrát vsadil na pevnější strukturu než v debutovém projektu Co řešíš? Zafixované části inscenace pečlivě propracoval do nejmenších detailů, ať už jde o grafiku, filmové dotáčky nebo autorskou hudbu kombinující prvky muzikálu, ravu, opery a popu. Improvizaci založenou na diváckých impulsech pak herečky zakomponovaly pouze do vybraných scén. Publikum může před představením napsat na lístečky odpovědi na různé otázky – třeba na co je nevhodné se ptát žen – které jsou následně efektivně využity jako dotazy v talk show s kandidátkami. Výsledek má díky předem nazkoušeným částem silný oblouk a je dramaturgicky kompaktní. Přesto divácký zážitek do velké míry stojí na pohotovém humoru a neuvěritelné energii trojice protagonistek, které jsou na místě schopné přijít s až nepochopitelně vtipnými nápady a asociacemi. 

Kombinace improvizace a tematického přesahu v Král*ovně vyšla. Snad si k ní najdou cestu i lidé, kteří nerovné postavení žen ve veřejném prostoru nevnímají tak naléhavě. Bylo by samozřejmě skvělé, pokud by otevřela diskuzi, což by se mohlo dít minimálně v rámci plánovaných představení pro školy. Během premiérového uvedení jsem ale její sílu spatřoval spíš v možnosti si mezi obdobně naladěným publikem prostřednictvím smíchu ulevit ze společné frustrace – což v dnešním společensko-politickém ovzduší považuju za neméně podstatné.