GUEST TEXT: Vážení důchodci – spoluobčané | THE DAY WHEN VIKTOR ORBÁN AND MY GRANDMA MET (Festival Proces030)

V rámci letošního festivalu Proces uvedli svou klauzuru také tři zahraniční studenti a studentky. Ádám Telihay a Elisa Pfeifer studují magisterský obor Directing of Devised and Object Theater, Gabriela Sánchez scénografii. Společně stojí za performancí THE DAY WHEN VIKTOR ORBÁN AND MY GRANDMA MET, ve které se zabývají Maďarskem, Maďary a osobou nyní již bývalého premiéra Viktora Orbána.

THE DAY WHEN VIKTOR ORBÁN AND MY GRANDMA MET | foto Marie Saláková

Performance probíhá formou „pokročilejšího“ scénického čtení. Ádám Telihay do textu vkládá vzpomínky na své dětství v orbánovském Maďarsku, propojuje je s výjevy ze života své babičky a faktografickými popisy z expremiérova životopisu. Postava babičky – tedy důchodkyně – je v performanci významná, neboť úspěch strany Fidesz stojí právě na této demografické skupině. Falešné podbízení se seniorům symbolizují projevy Viktora Orbána, které začínají frází „Dear retired fellow citizens”. Následuje plejáda slibů, které zůstanou nesplněné.

Nejvýraznější složkou performance je scénografie; tvůrčí tým klade velký důraz na vrstvení projekcí. Tři účinkující se po celou dobu představení pohybují za promítací plochou, tvořenou dvěma plátny zavěšenými kolmo k sobě. Vypadají tedy jako obal otevřené knihy otočené hřbetem směrem k divákům. Promítají se na ně dvě různé projekce, ta menší zachycuje obličeje tří performerů, ta větší zaplňuje celý prostor plátna a ukazuje záběry z vítězné volební noci. V dubnu 2026 byl totiž Viktor Orbán po šestnácti letech vlády konečně poražen. Zároveň jsou na ploše vidět i stíny účinkujících, kombinace tří vizuálních vrstev tak tvoří působivou podívanou.

THE DAY WHEN VIKTOR ORBÁN AND MY GRANDMA MET | foto Marie Saláková

Performeři vytvářejí koláž zachycující současný stav maďarské politiky. V nejsilnější scéně stojí Ádám na židli a doslova obžalovává Viktora Orbána z destrukce jejich společné země, z absence soucitu ke slabším a z naprostého odstřihnutí se od vlastních spoluobčanů. Většina textů v inscenaci vyznívá depresivně, nicméně projekce do prostoru vnáší trochu jiný obraz: záběry z oslav vítězství obepínají celé dění, všechny osobní příběhy. Je na nich vidět radost, naděje, možnost vybudovat nové Maďarsko – Maďarsko bez Viktora Orbána.


inzerce


Máme sušenky

Podhoubí používá cookies, aby mohlo fungovat, jak má. Žádná data o vás neshromažďujeme ani neprodáváme.
Pokud si budete chtít pouštět naše podcasty a další média, budete muset souhlasit s ukládáním cookies kategorie "Média třetích stran".

Máme sušenky

Podhoubí používá cookies, aby mohlo fungovat, jak má. Žádná data o vás neshromažďujeme ani neprodáváme.
Pokud si budete chtít pouštět naše podcasty a další média, budete muset souhlasit s ukládáním cookies kategorie "Média třetích stran".

Nastvení uloženo